Nebo spíš klub u „hmyzáčků“.
Přesunuli jsme se tentokrát „emhádáčkem“ na kampus v Bohunicích. Tam jsme byli očekáváni na ústavu biologie Masarykovy univerzity. Zážitek začal zhurta 🙂 – přistála nám na stole krabička se strašilkou. Živou a obrovskou! Pokyn, který zazněl, byl pro některé šokem: „Otevřete si krabičku a vezměte strašilku do ruky!“ Ozvalo se:„Uu!“ Pro někoho nepřekonatelný čin, pro jiné velmi zajímavé setkání s říší hmyzu.
Další pecka. Housenka bource morušového je velmi příjemná na dotek. Živé kokony máme někteří doma jako suvenýr a napjatě čekáme, co z nich vyleze. Tajně doufáme, že se nejedná o nějaký biologický vtípek, protože jestli na nás vyskočí šváb syčivý místo bource, maminky nás do klubu už nikdy nepustí. Sečteno a podtrženo, hmyz je úžasný, zajímavý a je zbytečné se jej bát nebo štítit. Někdy se to „lehce řekne“, ale pocity se těžko mění. Každopádně stojí to za pokus :-).
Veliké poděkování patří mamince jednoho našeho „klubáka“, paní Koudelkové, díky níž si odnášíme spoustu zajímavých zážitků a setkání s říší hmyzu.
